Proč si vybrat tuhle malou alpskou zemi za své trvalé bydliště? Nádherná příroda, milí lidé, kvalitní infrastruktura - Rakousko má co nabídnout!

Přátelští lidé

V obchodě, na úřadě, na nádraží, v autobuse. Je jedno, kde jste a kam se vypravíte. Nejspíš narazíte na usměvavé lidi, kteří vám rádi poradí a pomůžou. I prodavačka v Lidlu se na vás usměje a popřeje hezký den a fajn víkend. Servírka vám nehodí pivo na stůl s kyselým výrazem.

Když jdete běhat, nekoukají na vás jako na podivína. Dokonce ani na toho pána, co tu běhá do půl těla svlečený, s koženou aktovkou v ruce. Je to vaše věc, pozdraví, usmějí se a dál se věnují svým věcem.

Cestou do práce mě zdraví skoro každý. A věřte mi, den začíná lépe, než při pohledu na zakaboněné lidi v tramvaji.

Nádherná a přístupná příroda

Šumava je krásná, ale Alpy - ty tě ohromí. Horské štíty, lyžování na ledovci, stovky ferrat, tisíce turistických cest, lezecké cesty na kdejaké skále. Všechny turistické a cyklistické trasy jsou dobře značené. U silnic je dostatek bezplatných parkovišť pro turisty. Do velkých lyžařských středisek je to kousek.

Schafberg (Schafberg s parní zubačkou až na vrchol)

Kvalitní infrastruktura

Silnice jsou i po zimě bez děr a člověk nepořebuje offroad, aby dojel do práce. Jak to dělají, když tu v zimě mrzne a z létě praží slunce? Dálnice se nevzdouvají jako ta u Plzně a silnice nemají 50 odstínů šedi.

Cyklostezky jsou opravdu jen pro cyklisty. Není to okresní silnice označená logem cyklisty, kde vás bude míjet auto za autem. Nevím, jak jiná města, ale Salzburg je cyklistický ráj. Celé město a všechny přilehlé obce jsou propojeny sítí cyklostezek, všude stojany na kola, značná část lidí jezdí na kole do práce, a to i v zimě.

Pokud jede cyklista po silnici, nemusí se bát, že kolem něj prosviští auto tak těsně, jak jen to jde. Cyklisté jsou i na silnicích respektováni.

Rakousko je motorkářský ráj. Klikaté vysokohorské silnice, kvalitní asfalt, parkoviště se skříňkami pro motorkáře, nižší mýtné, motorkářsky nakloněné pensiony. To vše připraveno pro skvělou vyjížďku. Ať už je to Großglockner, Silvretta nebo třeba Timmelsjoch.

Nekrade se tu

V ČR mi ukradli i sedačku z jízdního kola, přiřetězovaného v druhém patře nepřístupné kancelářské budovy, za bílého dne. Tady často lidé kolo ani nezamykají, když jdou do obchodu. Není důvod sundavat světla, tachometr a zamykat kolo k zábradlí pětikilovým řetězem. Vaše kolo nikoho nezajímá.

Kamarád své postarší kolo nechává stát volně před domem, nezamčené i přes noc. “Jestli ho někdo vezme, potřeboval ho víc než já”, říká s úsměvem.

Jednou tu někdo vykradl sklep, vzpomínají místní. Na detaily si nepamatují, je to už dávno. Samozřejmě to neplatí absolutně a všude. Ve Vídni to asi bude jinak, než na malé vesnici. Pro srovnání - stále mluvím o Salzburgu a okolí. Velikostně srovnatelné třeba s Plzní, 150 tisíc obyvatel, krajské město.

Celá Evropa na dosah

Totéž platí i pro ČR, ale považuji to za důležité zmínit. Velká letiště jsou kousek. To salzburské mám za rohem, na mnichovské musím hodinu a půl vlakem. Noční vlaky jezdí do Říma, Benátek, Berlína, Varšavy, Zürichu… Autem je člověk za pár hodin u moře.

Salzburské letiště (Plane spotting v Salzburgu)

Bezproblémové úřady

Jasně, papírování je hodně, zřejmě ještě pozůstatek z Rakousko-Uherska. Ale na úřadech jsou milí, všechno funguje spolehlivě a člověk nemá dojem, že je totálně v moci úředníka a že musí skákat, jak se píská.

Totéž platí o bankách. Bez problémů, s úsměvem, ke spokojenosti zákazníka. Diametrálně odlišná zkušenost proti tomu, co jsem zažíval v Plzni (jedno, zda ČSOB, KB nebo mBank).

Slušné příjmy

Peníze nebyly ten hlavní motiv, proč jsem se stěhoval. Ale nikdy není špatné vydělávat víc. Zákon garantuje 14x v roce výplatu. 12x normální a pak letní příspěvek na dovolenou a zimní na vánoce. Příjmy z běžné práce jsou zhruba dvojnásobné oproti ČR (srovnatelná pozice v podobně velkém městě). Naproti tomu náklady jsou často na úrovni ČR. Telefon, elektřina, jídlo, benzín, spotřební zboží, to vše stojí stejně jako v Čechách. Dražší jsou nájmy - když jsem v ČR platil za byt deset tisíc, tady dám dvacet. Drahé je provozovat auto. Za zákonné pojištění a daň dávám měsíčně tolik, co v ČR ročně. I přes to vše člověku zbyde dost na spoření, cestování, pohodový život.

Jeden cenový skok však zarazí snad každého - cena piva. Málokde stojí pivo pod 4€. Holt si jich nedáte deset, ale jen dvě, tři. Nakonec, je i ve vašem zájmu nezničit si zdraví alkoholem :-)

Prodloužené víkendy, volné dny

Mnoho firem v pátek odpoledne nepracuje. Obědem končí týden a před vámi je dva a půl dne volna. Čas na to sbalit se a vyrazit někam na výlet, ven. Populární je také Fenstertag / Brücketag. Když je ve čtvrtek svátek a pátek je pracovní, většinou se bere bezproblémově den volna tak, aby se svátek spojil s víkendem. Zákon dokonce výslovně umožňuje zaměstnanci vzít si v onen den volno, za podmínky, že si hodiny napracuje později.

Krásná města a vesnice

Města jsou čistá, vyzdobená, upravená. Kolem silnic nestojí desítky billboardů, v příkopech se neválí pneumatiky. Za ploty domů nevidíte autovraky, kůlny překryté igelitem, rozpadlá stavení. V létě vše kvete. Technické služby denně čistí ulice, sekají trávu, zalévají.

Těžko se ten rozdíl popisuje, ale je to přesně to, co vás překvapí, když přejedete hranice. Svůj díl na tom má každý majitel domu a bytu. Nikdo nechce mít ošklivou zahradu nebo balkon.

Salzburg

Vztah k přistěhovalcům

Je jedno, odkud jste. Pokud se chováte slušně - pracujete, neodhazujete odpadky na zem, neparkujete jako hulvát, pozdravíte, nesnažíte se obejít systém - nebudete mít problém. Nikdo neřeší, že jsem vlastně (ekonomický) imigrant ze země bývalého východního bloku.

Když se na podzim vyhrotil příliv uprchlíků, Salzburg byl několik týdnů zcela ochromen. Místní začali pořádat sbírky, dobrovolničili na hranicích a v dočasných táborech, vozili jídlo a vodu tam, kde bylo třeba. Ta neuvěřitelná vlna solidarity mě ještě dnes dojímá.

Ve vesnici, kde žiju, máme několik rodin ze Sýrie, Iráku, Afghanistánu. Městský úřad dělá vše proto, aby se co nejvíc integrovali a nezůstali odstrčeni na kraji společnosti. Pracují pro technické služby, pomáhají na sběrném dvoře. Učí se německy, děti chodí do školy a na univerzitu. Pravidelně se nás schází skupina asi 20 dobrovolníků, kteří jim pomáhají. S hlídáním dětí při kurzech němčiny, se zařizováním na úřadech a u lékaře, s domácími úkoly. Když se porouchá počítač, mobil nebo jiná technika, řeším to já.

A po pravdě - jsou to jedni z nejmilejších lidí, jaké znám. Usmívají se, zdraví, ze všeho mají radost, snaží se, ať jde o jakýkoliv úkol. Všichni mluví několika jazyky. Standardně arabsky, pak jejich rodným jazykem, angicky a učí se německy. Ve své vlasti byli učitelé, lékaři, studenti (nezobecňuji, mluvím o konkrétních lidech, které znám).

Těší mě, že jsem součástí společnosti, která se dovede chovat lidsky a pomoct. A jen doufám, že i v ČR je situace jiná, než se zdá ze zpráv a sociálních sítí.

Zdravotní péče

U lékaře si nepřijdete jako další kus na porážku nebo obtížný hmyz. Vyšetření jsou důkladná, doktor si dá záležet, aby pacientovi vše vysvětlil a zodpověděl otázky. Běžná zdravotní péče je plně hrazená z pojištění.

Nemocnice působí často jako slušné hotely - prostorné a světlé pokoje, akvárium v recepci, společenské místnosti, knihovny a denní tisk, občerstvení zdarma i pro návštěvy, výběr z několika jídel včetně vegetariánské varianty… Vše pro to, aby se pacient cítil dobře.

Chuť něco dělat

Lidé nejsou uzavření a samotářští. Často se sdružují v různých spolcích a setkávají se. Ať už jde o horolezce, klub pletení z vlny nebo vaření. Sám jsem členem Alpenverein, účastním se pravidelných setkání expatů, pomáhám a fotím u akcí Somos Salzburg, jsem aktivní ve skupině dobrovolníků u nás ve vesnici.

Nelíbí se mi, jak vypadá zákoutí v mé ulici? Mám problém s odvozem odpadu? Prostě zajdu na úřad a promluvím si o tom. Můžu se vyjádřit ke všemu, co se mě týká. A mnoho lidí to tak dělá. Proč nadávat u piva, když můžu jít a změnit to?